Brňané proti švédské přesile, obléhání 1645

Dobové zobrazení Švédského obléhání (Zdroj: http://www.vhu.cz)

Historie je plná neuvěřitelných příběhů o odvaze našich předků, ve kterých ne vždy vítězí ti, na které bylo od začátku sázeno. Stačí, aby se počasí přiklonilo ve správnou chvíli na jednu ze stran a o všem může být rozhodnuto. Takových příběhů, kdy počasí zvrátilo tok dějin, bychom v historii našli více. Dnes se ale zaměříme na jeden z moravské historie – Švédské obléhání Brna v roce 1645, kdy Brňané stáli proti šestnáctinásobné převaze švédského vojska.

 

Švédové jsou zpátky

Třicetiletá válka. Konflikt, který se započal na našem území, a i když další významné boje na našem území neprobíhaly, není pravda, že by se cizí vojska našemu území vyhýbala. Švédové plenili a dobývali města jak v Čechách, tak na Moravě a stalo se, že došli až k Brnu. Abychom byli historicky přesní, vrátili se po prvním neúspěšném obléhání z roku 1643, v čele s generálem Torstensonem, aby město dobyli a zametli si cestičku k Vídni. Zmiňovaný sliboval svým vojákům, že město dobyjí do týdne. Jen formalita, vždyť Brňanů bránících město je nanejvýš 1500, z toho pouze 500 z nich mělo vojenský výcvik a zbytek byli měšťané, studenti a další odvážní místní. Oproti vojsku, čítajícímu bezmála 30 000 vojáků, nemají sebemenší šanci. Nebo ano?

Lennart Torstenson (Zdroj: http://nd03.jxs.cz)

Brněnská obrana

Reklama
Přidejte se k nám

Brněnským vojevůdcem byl po krátkých neshodách vybrán majorgenerál Raduite de Souches. Francouzský původ, ale hlavně fakt, že dříve sloužil na straně nynějších nepřátel a byl to protestant, mu ubírali v očích brněnských radních na důvěryhodnosti. Až na popud samotného císaře se nechali obměkčit a Brno svěřili pod velení právě de Souchesovi. Nakonec jeho zvolením neprohloupili. De Souches nechal narychlo opravit a posílit opevnění města, nechal strhnout domy za hradbami, aby nedal Švédům ani jedinou strategickou výhodu použitelnou proti Brnu. Mezi městem a hradem fungovala krytá chodba, díky které byl hrad dobře zásobován.

Město bylo soustavně ostřelováno švédským vojskem, které se nejprve usídlilo v Králově poli, následně se přesunulo do Modřic a částečně na Staré Brno. Tato místa byla strategicky vhodnější. Vojákům se dokonce podařilo dostat se do města a chodbou pak i na Špilberk, kde byli ovšem odhaleni a pobiti. Na tento popud byla obrana ve městě ještě více zpřísněna a švédským vojákům se podobný kousek, až do posledních dní obléhání, nepodařil. Nejen díky zvýšené obraně, ale i díky počasí, které se přiklonilo na brněnskou stranu.

Raduit de Souches (Zdroj: https://s-media-cache-ak0.pinimg.com)

Zaplavené příkopy

Nic nešlo podle Torstensonových plánů. Brno bylo tužším soustem než předpokládal a jeho vojákům se nedařilo brněnskou obranu nahlodat takovým způsobem, aby to nějak pohnulo situací. Žádný větší úspěch nepřicházel. Ke všemu se komplikovala i situace v jeho vlastních řadách. Špatné zásobování a hlad mezi vojáky oslabovaly morálku, což samotné vedlo k úpadku vojska. Velitel jim sliboval maximálně týden dobývání, ale měsíce plynou a město Brno je stále nedobyté, dokonce to ani nevypadá, že by mělo během několika dalších dnů padnout.  Do toho všeho udeřila ve švédských řadách i nemoc. Dokonce sám generál Torstenson ochořel a nějakou dobu velel v zastoupení. Poslední kapkou byl déšť, který zaplavil švédské příkopy kolem hradeb, pomocí kterých se vojáci opakovaně snažili do města dostat. Nyní byly plné vody, spousta mužů se v nich utopila díky těžké výzbroji, či zůstala uvězněna. I na ty čekala smrt.

Vydejte město

Po deštivém incidentu brněnští zahájili smělý útok, který se vydařil. Ke všemu se počet obránců rozšířil o 250 mužů, císařských dragounů, které poslal císař na pomoc obléhanému Brnu. Na Špilberk opakovaně přicházely výzvy k ukončení obrany a vydání města „dobrovolně“ do rukou Švédů. De Souches každou z nich rázně zamítl.

Obléhání se vleklo až do půli srpna. Na 15. srpna naplánoval Torstenson poslední velký útok na Brno s tím, že pokud nedobude město dopoledne, odtáhne. Naplánoval útok na kostel Nanebevzetí panny Marie na dnešním Mendlově náměstí. Ostřeloval při tom Petrov, aby Brňany zmátl. A povedlo se mu to. Téměř se mu povedlo i město dobýt. Byly proraženy hradby na několika místech a Švédové vnikli do města. Byl to boj muže proti muži, Brňané proti obrovské přesile nakonec obstáli. Nebojovalo se jen k polednímu, bojovalo se celý den. Byl to však poslední den švédského nebezpečí.

Vojsko odtáhlo až 23. srpna 1645 s nepořízenou. Po cestě se mstili na jihomoravských vesnicích. Mnoho z nich bylo vydrancováno a vypáleno.

Pověst o zvonění poledního na Petrově o hodinu dříve

Tato pověst pramení právě z těchto událostí. Podle pověsti měl Torstenson se svým unaveným vojskem odtáhnout, pokud se mu nepodaří dobýt město do poledne. Do poledního zvonění ještě chyběla hodina, ale město se už jen tak tak drželo. Brněnští tedy vymysleli lest. Odzvonili poledne o tu hodinu dříve a Torstenson, který si myslel, že sázku prohrál, se svým vojskem opravdu odtáhnul. Pravdou je, že tato pověst je krásná, leč historicky nepřesná. I když, jak se říká, v každé pověsti je jádro pravdy.

 

Sdílejte článek

Komentujte prostřednictvím facebooku